Syndrom vyhoření 

Představte si svíčku. Tuto svíčku jste zapálili na obou koncích, sledujete, jak plamen tančí, občas jiskří, a svíčka postupně ubývá. Působivé, že? Ale co se stane, když oba plameny dosáhnou středu? Svíčka shoří rychleji, než jste čekali, a najednou nezbývá nic než voskový zbytek, který již nemůže dále hořet. Tento obraz je metaforou pro syndrom vyhoření – stav, kdy jedinec vyčerpá své fyzické, mentální a emoční zdroje dříve, než má možnost je obnovit, a zůstává tak bez energie pro další činnost.

Syndrom vyhoření je psychologický termín, který popisuje dlouhodobý stav fyzického, emocionálního a mentálního vyčerpání způsobeného nadměrným a dlouhotrvajícím stresem. Tento stav se nejčastěji vyskytuje v pracovním prostředí, kde jedinci čelí vysokým nárokům, málo uznání a pocitu nedostatečné kontroly nad situací. Přestože může být vyvolán různými faktory, často je důsledkem intenzivního zapojení do práce nebo činností bez adekvátního odpočinku a relaxace.

Charakteristickými znaky syndromu vyhoření jsou vyčerpání, cynismus a snížená profesionální efektivita. Vyčerpání se projevuje pocitem únavy, nedostatkem energie a obecnou apatií. Cynismus, neboli mentální distanc, se může projevit jako negativní nebo skeptický postoj k práci, kolegům a dokonce i k vlastním úspěchům. Snížená profesionální efektivita se projevuje poklesem produktivity, kreativity a celkového výkonu.

Jedním z nejzákeřnějších aspektů syndromu vyhoření je jeho pomalý nástup. Mnoho lidí si neuvědomuje, že směřují k vyhoření, dokud nejsou hluboko v jeho spárech. Často začíná nevinně - s nadšením pro práci, s touhou dělat věci dokonale a s přebujelým závazkem. Ale postupně, jak se tlak a stres hromadí, začne plamen vášně slábnout, až se jednoho dne ocitnete v bodě, kdy už nemáte co dát. Jste vyprázdnění, bez energie a bez motivace.

Syndrom vyhoření není stav, který by měl být brán na lehkou váhu. Je důležité poznat jeho příznaky a včas zasáhnout. Předcházení vyhoření zahrnuje zlepšení pracovního prostředí, zavádění pravidelných odpočinků, učení se řízení stresu a vyhledávání podpory u kolegů, přátel nebo profesionálů. A pamatujte, stejně jako svíčka, která hoří na obou koncích, i my potřebujeme čas na regeneraci, abychom mohli opět svítit plným jasem.

Pokud zapálíte oba konce svíčky, získáte tím dvakrát víc světla. Svíčka však zároveň dvakrát rychleji vyhoří.

Myron D. Rush

PREVENCE

Plíživý nepřítel učitelů i lékařů. Silné vyhoření pociťuje nejvíc Čechů za devět let

Tématu se podrobněji věnuje ve svém článku na Aktuálně.cz ze dne 21.10.2023 Vojtěch Štěpán.

"Únava přecházející do vyčerpání, cynismus a nevýkonnost v práci, které neodezní ani po dovolené. Syndrom vyhoření na sobě pociťuje pětina Čechů, vážné příznaky má podle průzkumu Všeobecné fakultní nemocnice nejvíce lidí za posledních devět let. Za nárůstem je podle odborníků pandemie koronaviru, válka na Ukrajině či ekonomické problémy. Neřešený problém přitom může spustit další zdravotní obtíže.

Výrazné projevy syndromu vyhoření přiznalo v průzkumu lékařů z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze kolem dvaceti procent dotázaných Čechů. Nejzávažnější projevy má 6,6 procenta dotázaných. Je to nejvíce za posledních devět let…."


Zdroj: Aktuálně.cz, článek Plíživý nepřítel učitelů i lékařů. Silné vyhoření pociťuje nejvíc Čechů za devět let, autor: Vojtěch Štěpán, 21.10.2023

odkaz na článek

Udělejte si jednoduchý test, jak na tom jste:


Za každou kladnou odpověď je jeden bod.

Dotazník klinických projevů syndromu vyhoření - Libigerová (1999)


  1. Když si v neděli odpoledne vzpomenu na to, že zítra zase musím do práce, nestojím už za nic.

  2. Kdybych měl/a možnost odejít do důchodu (předčasného, invalidního), udělám to hned zítra.

  3. Nesnáším už ani spolupracovníky, ty jejich stále stejné řeči jsou k nevydržení.

  4. To, jak mne dráždí spolupracovníci, není nic proti tomu, jak mne dokáží vyvést z míry klienti/pacienti a jejich příbuzní.

  5. Práce s lidmi mě už ubíjí, vysává mé síly.

  6. Za poslední 3 měsíce jsem odmítl/a účast na vzdělávacích kurzech, seminářích, konferencích apod.

  7. Svou práci zvládám "levou rukou", myslím, že mne už nemůže nic překvapit.

  8. O své práci se těžko dozvím ještě něco nového.

  9. Na konci pracovního dne bývám unaven/a tak, jako bych těžce fyzicky pracoval/a.

  10. Mám pocit, že už je jen málo věcí, ze kterých se dokážu opravdu radovat.

Hodnocení

0 – 2 bodů = syndrom vyhoření vám nehrozí

3–5 bodů = potřebujete více pozitivní podpory okolí, ale i více osobních zájmů a činností mimo práci, vedoucích k uvolnění a snížení stresu (sport, koníčky, přátelé) – možné ohrožení syndromem vyhoření

6–8 bodů = pokud změna životního stylu nepomůže (viz. Předchozí řádky), uvažujte o změně v zaměstnání (přeřazení na jiný typ práce, jiný časový rytmus, jiné oddělení apod.) – pravděpodobná přítomnost syndromu vyhoření

9–10 bodů = vyhledejte co nejdříve odbornou pomoc – pravděpodobná přítomnost syndromu vyhoření


Literatura: Libigerová E. Syndrom profesionálního vyhoření. Praktický lékař 1999, 79, s. 186–190.